Švédský zázrak Koenigsegg

Pokud hovoříme o Švédsku a automobilech, tak si většinou představíme vozy Volvo a pak asi také značku Saab. Severská země je ale domovem také automobilky, která se poněkud vymyká zavedeným pravidlům a již od svého počátku jde svou cestou.

Za touto automobilovou značkou stojí Christian von Koenigsegg. Jak sám říká, automobilový svět ho fascinoval od útlého mládí, respektive od té doby, co ve svých pěti letech viděl film The Pinchcliffe Grand Prix, který vypráví příběh výrobce bicyklů, jenž se rozhodl postavit vlastní závodní automobil. Koenigsegg totiž tvrdí, že tento film, stejně jako jeho první svezení v motokáře, nastartoval jeho vášeň pro automobily, která dodnes neopadla. Tato vášeň v něm rostla natolik, že zatoužil po tom, aby si postavil vlastní supersportovní automobil. A tak v pouhých 22 letech založil automobilku. Následující dva roky pak věnoval spolu se svým týmem stavbě svého snu. Na konci tohoto období stál první funkční prototyp s názvem Koenigsegg CC, který doslova ohromil svět. Bylo to prakticky neuvěřitelné, že tak malá skupina pracovníků navíc s dosti omezenými zdroji, dokázala postavit dokonalý stroj. Automobilka Koenigsegg je jednou z mála, která dokázala začít prakticky z ničeho a doslova na koleně zkonstruovala supersporty a navíc se dokázala v tomto náročném oboru prosadit a svým podnikáním si také vydělat. Christian von Koenigsegg svému snu obětoval opravdu mnoho úsilí i finančních prostředků, které získal například obchodováním s mraženými kuřaty. Svůj projekt postavil na tom, že nabídl zákazníkům to, co jiní neměli. Na začátku devadesátých let to byla především odnímatelná střecha, která se dala dát do kufru a majitel si ji mohl vzít s sebou. Takové auto v té době neexistovalo. Koenigsegg se do vývoje svého prvního vozu pustil v roce 1992, ale již zmíněné dva roky trvalo, než první prototyp přišel na svět.  Původně si šéf dnes věhlasné značky myslel, že vývoj prvního auta zvládne za jediný rok, ale vývoj doprovázela řada obtíží. První vůz značky byl nejprve koncipován pro použití plochého dvanáctiválce Subaru-Motori Moderni. Firma Motori Moderni vyvinula verzi motoru H12, který měl objem 3,8 litru a výkon se pohyboval okolo 580 koní. V roce 1994 ale zemřel majitel a technický mág firmy Carlo Chiti a společnost Motori Moderni zkrachovala. I přesto, že Koenigseggu zůstaly dva hotové motory a také odkoupili technickou dokumentaci, museli nakonec využít jinou pohonnou jednotku. I to bylo příčinou, proč se první prototyp objevil až v roce 1996. Pod kapotou byl osmiválec s výkonem jen 300 koní, ale vůz měl onen klíčový prvek – odnímatelnou střechu, kterou si zároveň můžete vozit s sebou. Podlahová plošina byla vyztužena karbonem, zatímco karosérie z kompozitních materiálů byla uložena na prostorovém rámu s chrommolybdenovými trubkami. Pořád to ale byl prototyp, který se neprodával. A trvalo ještě další čtyři roky, než se Koenigseggu podařilo postavit předprodukční koncept CC a další dva, než přišel s prvním produkčním modelem CC8S. Ten byl mezi roky 2002 a 2004 vyroben v šesti exemplářích a automobilce tak konečně přinesl i nějaké tržby. První skutečně produkční vůz, s označením CC8S si převzal majitel během autosalonu v Ženevě. Ve stejném roce dokázala automobilka prodat další čtyři vozy. Souběžně již probíhal vývoj vozu CCR, který byl odhalen v roce 2004. Tomuto automobilu se podařilo dokonce získat titul nejrychlejšího produkčního vozu světa, když Loris Bicocchi na testovacím okruhu Nardò v Itálii dosáhl maximální rychlosti 387,87 km/h. Tím byl překonán rekord dosud neporazitelného McLarenu F1. To samozřejmě přispělo k propagaci a zvýšení publicity značky Koenigsegg. Automobilka v tomto roce prodala čtrnáct kusů modelu CCR. Tím si dokázala zajistit potřebný zisk při zachování exkluzivity, kterou se může i nadále chlubit.

Po dalších dvou letech Koenigsegg vypustil do světa další model pod označení CCX. Ten již splňoval veškerá nařízení pro provoz na všech veřejných komunikacích. Po dalším roce přichází vůz CCXR, který dostal přepracovaný motor i palivový systém, aby byl schopný jezdit i na biopalivo.

A úspěšný příběh značky Koenigsegg pokračuje dále. Následují další modely, například Regera, kde najdeme pod kapotu osmiválec twinturbo s výkonem okolo 1 100 koní, který dále podporují tři elektromotory s dalšími čtyřmi stovkami plnokrevníků. Na 400 km/h se tento vůz rozjede za dvacet sekund. A Koenigsegg nezůstává pozadu ani v honbě za rekordy. Koenigsegg Agera RS je aktuálně nejrychlejší sériově vyráběné auto světa. Na silnici z Las Vegas do Pahrumpu v americké Nevadě vůz dosáhl rychlosti 277,9 mil v hodině (445 km/h). A to v obou směrech, jak si žádá Guinnesova kniha rekordů. Jedním směrem dokázal hypersport vytáhnout i 284 mil za hodinu (457 km/h). A švédský výrobce už mu chystá nástupce, inovovaný model má být ještě rychlejší. Současnou Ageru RS žene motor V8 o objemu 5,0 litrů s dvojitým turbodmychadlem, který produkuje výkon 1 360 koňských sil a točivý moment 1 371 N.m. Rekordman váží jen 1 295 kilogramů.  Model Agera Koenigsegg vyráběl v malých sériích od roku 2010 a při výrobě byla aplikována řada vylepšení a unikátních aerodynamických prvků.

Koenigsegg Owners Tour

Začátkem července letošního roku se v Baden Badenu uskutečnila soukromá akce majitelů vozů Koenigsegg. Na této akci byla k vidění řada unikátních vozů švédské značky. Mezi nimi i dva poslední vozy ze série Agera. Takzvanou Final Edition uzavřely dva kousky nazvané Väder a Thor (v severské mytologii bůh hromu). Final Edition vychází právě z Agery RS. Thora zdobí karbon ve dvou odstínech s diamantovými plátky ve vybraných částech laku. Väder je z jednobarevného karbonu, zato ho zdobí přídavná boční křídla ve zlatém provedení. Atmosféru tohoto setkání vám nabízíme v exkluzivní fotoreportáži.

Foto: Štěpán Šipla