Legenda Ford RS

V roce 1968 kromě celé řady událostí, které hýbou tehdejším světem, uvádí na trh Ford of Europe, nově založená pobočka jedné z největších světových automobilek, svůj první model – Ford Escort. Na tomto pozadí se v Německu také tiše zrodila značka Ford RS. Modely 15M RS (P6), 17M RS a 20M RS (P7), vyráběné od března 1968, byly prvními vozy Ford se jménem RS, ačkoliv ještě nenosily toto označení.

Prvním sportovním modelem evropského Fordu s označením RS se stal až Escort RS 1600 z roku 1970. Jeho název byl inspirován úspěchy značky v „Rallye Sportu“. Od té doby tvoří označení RS nedílnou součást sportovní historie Fordu.

Symbol „RS“ nebyl nikdy použit lehkovážně – každý takový model se vyznačoval vskutku mimořádnou kombinací výkonu, jízdních vlastností, bezpečnosti, cestovních kvalit, ale také realistickou cenou.

Vozy Ford RS na sebe v průběhu času braly nejrůznější podoby. Některé měly motor vpředu, jiné před zadní nápravou; pohon předních, zadních i všech čtyř kol. Měly čtyřválcové i šestiválcové motory, někdy s atmosférickým plněním, jindy přeplňované turbodmychadlem. Řada z nich byla také testována v aerodynamickém tunelu. Právě zde vznikly charakteristické kryty zadních oken pro Sierru a Escort RS Cosworth. Všechny tyto modely však bez výjimky využívaly nejmodernější techniku své doby a vždy nabízely mimořádné jízdní zážitky.

Zakladatelem rodu RS byl Ford Escort RS 1600 z roku 1970, první silniční vůz Ford se šestnáctiventilovým rozvodem DOHC a také první Ford prodávaný v síti specializovaných obchodních míst Rallye Sport. Stejně jako mnoho dalších modelů RS po něm dokázal i Escort RS 1600 (a jeho blízký příbuzný RS 2000) skloubit tržní úspěchy s vítězstvím v řadě soutěžních podniků. Roku 1972 vyhrál obávanou Safari rallye v Africe, třikrát po sobě vybojoval první místo v britské RAC rallye a v sezoně 1974 stanul v čele klasifikace evropského šampionátu cestovních vozů ETCC.

Modely Ford Capri RS 2600 a RS 1300 byly vrcholné verze nejprodávanějšího evropského kupé Ford v sedmdesátých letech dvacátého století. V letech 1971 a 1972 tyto vozy úspěšně bojovaly v mistrovství Evropy cestovních vozů.

Na konci sedmdesátých let zaznamenal mimořádně příznivou odezvu u zákazníků Ford RS 2000,  zatímco Escort RS 1800 vyhrál více automobilových soutěží než kterýkoliv jiný vůz britské produkce. V sezoně 1979 získal titul mistra světa v hodnocení značek i jezdců, když se světovým šampionem stal Björn Waldegård, a v roce 1981 za jeho volantem vybojoval mistrovskou trofej legendární Ari Vatanen.

V osmdesátých letech se na scéně objevil Escort RS 1600i se vstřikováním paliva a pětistupňovou převodovkou, u modelu RS Turbo z roku 1974 pak Ford poprvé vyzkoušel přeplňování turbodmychadlem a samosvorný diferenciál s viskózní spojkou. Oba modely slavily řadu úspěchů v závodech cestovních vozů – zejména RS Turbo, jehož motor o objemu 1,6 l dokázal vyvinout až 200 kW.

Model RS 200 byl dvousedadlový supersportovní vůz s motorem uprostřed, vyvinutý pro účast v soutěžích skupiny B. Měl závodní šasi z oceli a uhlíkových vláken, přeplňovaný motor Cosworth BDT a pohon všech čtyř kol. Ford RS200 byl zatím nejexkluzivnější a nejdražší model RS. V letech 1984 až 1986 přišlo na svět pouhých 200 exemplářů této legendy.

Během osmdesátých let byly sportovní modely Sierra RS Cosworth velmi populární. Motory Cosworth YB dokázaly těmto rodinným sedanům udělit rychlost téměř 250 km/h.

Verze RS 500 (vyrobilo se jen 500 kusů) ovládla motoristický sport do té míry, že to pořadatele mnoha šampionátů donutilo změnit pravidla. Tento vůz totiž vyhrál každý závod, do kterého byl nasazen.

Ještě před změnou pravidel zvítězily pětisetkoňové Sierry RS 500 v mistrovství světa cestovních vozů 1987, mistrovství Evropy cestovních vozů 1988 a nesčetných národních šampionátech.

Poslední Sierra RS Cosworth vyrazila k zákazníkům v roce 1990. Měla sofistikovaný systém pohonu všech čtyř kol a nový podvozek, jehož zkrácenou verzi dostal i třídveřový hatchback Escort RS Cosworth. Tento kultovní model disponoval výkonem 169 kW a nepřehlédnutelnou aerodynamickou výbavou, která mu zajišťovala potřebný přítlak.

V polovině 90. let vrátil Escort RS Cosworth značku Ford do hry v šampionátu světových rallye, když zvítězil v náročné rallye Monte Carlo 1994. Později se stal inspirací pro Escort WRC, který se v mistrovství světa angažoval v letech 1997 a 1998.

Devadesátá léta byla také svědkem příchodu dvou verzí Fiesty RS. Model RS Turbo byl poháněn přeplňovaným motorem CVH, zatímco pod kapotou varianty RS 1800 pracoval čtyřválec Zetec 1,8 l se šestnácti ventily a dvojicí vačkových hřídelí.

Jejich současníkem byl Escort RS 2000 – první Ford s novým šestnáctiventilovým dvoulitrem, jehož „kariéra“ později pokračovala v modelech Scorpio a Galaxy. Původně byl vůz opatřen pohonem přední nápravy, ale později přibyl v nabídce Fordu ještě Escort RS 2000 4×4 s pohonem všech čtyř kol.

Ve druhé polovině 90. let prodělal evropský Ford technickou a designovou revoluci, která dala vzniknout zcela novému modelu Ford Focus (1998). Prakticky souběžně s představením standardního Focusu začaly práce na vývoji sportovní varianty RS, uvedené na trh v roce 2002. Pod kapotou byl speciálně vyladěný čtyřválec Duratec 2,0 l o výkonu 158 kW (215 koní) a vůz byl vybaven i sofistikovaným samosvorným diferenciálem. Pohon obou náprav Focus RS sice tehdy postrádal, ale i tak šlo údajně o nejzábavnější ostrou předokolku, jakou kdy kdo vyrobil.
Druhá generace Fordu Focus RS spatřila světlo světa v roce 2009. Přeplňovaný dvouapůllitr byl tentokrát nastaven na 224 kW (305 koní). I při opětovné absenci pohonu obou náprav byly jízdní vlastnosti příkladné. Dále byla na trh uvedena verze RS350 se zvýšeným výkonem na 257 kW. Stejné stádo pod kapotou měla pak i RS500 – pětisetkusová série na rozloučenou s dvojkovým Focusem.
Současná třetí generace přinesla několik významných změn především v oblasti pohonu všech čtyř kol. Jedno ale zůstává stejné. Stejně jako nový Ford GT je nový Focus RS součástí ofenzívy sportovních modelů, která se pojí s úspěchy Fordu v soutěžním sportu. Během let modely RS představovaly inovativní technická řešení – výkonné motory, vyspělé aerodynamické prvky a pokročilé konfigurace podvozku a hnacího řetězce.

 

Foto: Ford