Ford Focus RS – Raketové svezení

Třetí generace Focusu RS si připsala jednu podstatnou premiéru. Poprvé dostalo „RSo“ pohon všech kol. Ford se nechtěl trápit s tím, jak co nejlépe poslat stádo 350 koní na přední nápravu a udělal moc dobře.

Beru klíčky a pomalu se přesouvám na parkoviště, kde stojí Focus RS v krásném modrém laku. Ta záď se mi prostě líbí, difuzor, dvě koncovky výfuku a křídlo vám jasně dává najevo, s čím máte tu čest. Otevírám dveře a zapadám do sedačky Recaro. Ta je skvělá, ale nechápu, proč ji Ford ukotvil tak nahoře. Dá se posouvat jen dopředu a dozadu a na můj vkus zde sedím zbytečně vysoko. Ale čert to vem, třeba si nás Focus RS získá úplně něčím jiným.

Nepodcenilo se prakticky nic, k dispozici je několik režimů, a to i známý režim drift. Ten umí poslat více výkonu na zadní kola. Je to legrace. Ale daleko více vás budou bavit okresní silnice. Tím se dostávám zpět k pohonu všech kol. Focus RS nemá oproti konkurenci, která sází na pohon předních kol žádný problém s trakcí, podvozek funguje výborně, a to auto je skvěle čitelné. A hlavně Ford vsadil na šestistupňovou manuální převodovku. Je mechanická a přesná. To vše je skládačka, která z Focusu RS dělá nesmírně zábavné auto. Výkonu má na rozdávání a při většině cest nebudete muset motor točit více než čtyři tisíce otáček. Jenže, vy chtít budete. Jakmile si to jednou vyzkoušíte, bude vás to nesmírně bavit. A to i přes to, že pocitově bych výkon 350 koní nehádal.

Zvukový projev patří k těm nejlepším na trhu. Neumí sice dělat takovou show jako Hyundai i30 N, ale Ford může sázet především na historii. Zvenku je zvukový projevem příjemný, takový řízný. Při ubírání plynu si Focus pěkně prská a pří přeřazení si zase „odplivne“. Jakmile navolíte normální režim, tak je to vlastně poněkud klidný společník jen s trochu tvrdým podvozkem.

O tom, že Ford nechtěl nic podcenit, svědčí i to, že si můžete nastavit dvě úrovně tlumičů. Přičemž ten tvrdší režim vám odpustí i nedělní absenci v kostele. V tu chvíli je Focus RS tak tvrdý, že nebude mít problém z vás vyklepat nejeden hřích. Pak chcete jediné – navštívit nějaký ten okruh, protože právě na okruhu tohle všechno oceníte nejvíce.

Jestli bych měl k něčemu trošku výtku, tak je to sedačka Recaro, která nejde nastavit více k podlaze a zamrzí také padesátilitrová nádrž. Však Focus RS není žádná slečinka, která si za týden dá jedno pivo, „Rso“ umí pít doslova jako o závod. Osobně jsem se o tom přesvědčil, když po ujetých necelých 250 kilometrech na mě svítila rezerva. No, ještě že teď čerpací stanice přecházejí na rozumný sortiment občerstvení. Ani interiér mě extra nenadchnul, je tu tak nějak vše, co potřebujete – vyhřívaný volant, sedačky i navigace. Dokázal bych si představit něco více nápaditějšího i hodnotnější materiály.

Každopádně Ford Focus RS je auto, která vás bude chtít sbalit tím, jak jezdí, jak vypadá, nikoli tím, že má s trochou nadsázky, doma ve skříni talíře pouze z IKEI. A pokud jsem týdenní testování měl brát takto, tak bych si to rande s Focusem RS dal milerád znovu. A nejen jedno…

Text: Patrik Svatoš

Foto: Luděk Šipla